Utíká to, utíká. Nedávno jsme absolvovali první námluvy a “výběrové řízení” budoucích majitelů Torinky a dnes už má své nové páníčky Delinka i Adélka. Jenom Biginka ještě na toho pravého čeká, ale nic si z toho nedělá. Ona totiž ví, že je krásná a mazlivá. Delinka bude mít svůj nový domov na Moravě nedaleko Zlína a Adélka se bude stěhovat do Prahy. Laja byla při návštěvách klidná a jako důkaz své pohody si s každým trochu pohrála, to aby věděla, jak se budou mazlit s jejími miminy a potom si lehla do svého pelíšku a odpočívala. Možná, že i usnula. Myslím, že pro jistotu ale tak na jedno ucho a jedno oko.  Co kdyby. Nakonec mi Laja říkala, že by se novým páníčkům mimina nebála svěřit, protože byli všichni fajn. No a tak jsme si tedy s novými páníčky “plácli”. Pravdou je, že se asi jen tak neschovají. “Svět” je malý a tak není divu, že jsme našli společné známé, nebo máme “skryté buňky” v jejich blízkém okolí :). Protože se mimča narodila dřív než měla, tak po dohodě s novými páníčky půjdou do svých nových domovů a pelíšků o týden později. Možná, že toho budu litovat, už teď je to pěkná útočná četa ďáblíků.

lovecká výchova                                                                                          “něžná”  Adélka

Chvilku se mazlí a najednou se do sebe pustí tak, že z toho jde až strach. Zuby, vlastně jehly vyceněné a ječí a ječí. Vzájemně se provokují a tak není nouze o drsné hrátky. Laja, jako správný rozhodčí je stále ve střehu a zasahuje všude tam, kde zaslechne podezřelý ryk. To se potom s miminama moc nemazlí a rozhazuje je na všechny strany. Zřejmě disponuje nějakou neviditelnou výchovnou metodou, protože jednou pucovala Torinku tak, že ta najednou vyskočila a utíkala jako o život a bez váhání skočila rovnou do pelíšku, stočila se do klubíčka a rychle imitovala spánek. Hlavně aby nedostala “přidáno”. Laja má ještě snahu kojit a dokonce si mě, když už jsou na její vkus štěňata příliš dlouho uzavřená v bedně vyštěká a donutí mě je z jejich pelíšku vyndat. Myslím, že to pro ní ale není žádná slast. Ty štěněčí jehly jsou opravdu dost nebezpečné a už vůbec jejich stisknutí není příjemné. Při jedné skupinové přípravě jsem se opoměl dostatečně obléct a tak si mě milá Delinka, i přes moji zjevnou fyzickou indispozici spletla (snad) s mámou. Její touha po mlíčku a intenzita stisku mě jenom utvrdila v tom, že určitě nepodstoupím žádnou zkrášlovací úpravu piercingem. A to nechci ani domyslet dopady štěněčího útoku na jiná citlivá místa. Brrrr. Uf. Ještě teď mě při pomyšlení mrazí. Ano, i tam.

Torinka, Delinka, Biginka, Adélka

Kromě mámina mlíčka si mimča vychutnávají granulky, se kterými trochu bojují, někdy dostanou za “odměnu” a pro chuť nějakou tu dobrotu. Třeba lipánek jim dost šmakuje, ale i štěněčí masová konzerva, to je taky ten správný “vodvaz”. mení štěňat je celkem zážitek. Po prostudování zaručených návodů, prezentovaných v tluských knížkách, na téma “jak na to”, tedy jak štěňata správně krmit, jsem zkusil Laju schovat, aby se mohla štěňata v klidu nakrmit. No, tak to rozhodně neklaplo, protože Laja spustila takový srdceryvný řev, že jsem neodolal a pustil jí ke štěňatům. Takže, zatím co se štěňata futrujou co to jde, tak Laja nad nima stojí jako sloup a číhá, kdy nebudu dávat pozor, aby jim mohla něco slupnout. Jo a zpráva dne, Adélka se konečně přehoupla přes 2 kila. Ani Laja to nemá jednoduché a svoji porci potravy si musí bedlivě chránit, protože mimina jsou dravci a jdou si tvrdě za svým. Laja je ale moc hodná máma a svůj případný nesouhlas s počínáním prcků projeví jenom když mají snahu přiživit se na jejím přídělu pamlsků. Minulý týden (22.) to vypadalo, že k miminům přibude dočasně další přírůstek. To  jsem totiž při půlnoční cestě  do Tábora našel na silnici zatoulanou fenku parsonteriéra (asi). Holka byla celá zmatená a vystresovaná a pobíhala po hlavní silnici. Vůbec jí nedělalo potíže mi naskočit do auta a pohodlně se uvelebit na sedačce. V jednom z útulků jsem zjistil, že je čipovaná, ale neregistrovaná, tak jsem ji zavezl k dispozici odchytové službě, aby si ji “odchytli” u mě v autě :). Druhý den jsem si pro jistotu ověřil, zda se do útulku v pořádku dostala . Dobrá zpráva. Tam naštěstí vůbec nedoputovala, protože se chlapcům z MP prodařilo najít majitele a fenku předat. Tak holka, už neutíkej.

Torinka s Delinkou jako maminka.Ta sedací pytel taky milovala.

Biginka se snaží dostat k mámě. Tahle snaha Laje vadí víc než krádež pamlsku.

Dnes si budou mimina užívat první petardové šílenství. Tak jenom doufám, že to zvládnou bez úhony a do budoucna to na nich nezanechá žádné negativní následky. Zaručených odborníků na ohňostroje a petardových střelmistrů v našem okolí je víc než dost a zdrávo.

Všem čtyřnohým i dvounohým strakáčů přejeme pohodový večer a hlavně krásný rok 2016, plný radosti, zajímavých pachů, štěstí a hlavně pevného zdraví.

klid a pohoda – Laja s Biginkou

Delinka                                                                                                                  Torinka

         Adélka

Pá, pá 2015

31.12.2015

Torinka       –   2670 g
Adélka      –   2020 g
Biginka        –   3250 g
Delinka        –   2800 g