13. den – 28.11.2015

Torinka v “akci”

DSC_0041DSC_0040

 

 

 

 

 

Ahoj od Laji a zároveň omluva všem informací o stavu štěňat chtivých čtenářů. Přiznám se, že jsem po těch deseti výživných poporodních dnech plných neustálého vyzývání Laji k nějaké aktivitě a spánku na jedno oko a jedno ucho, byl-li vůbec nějaký, potřeboval trochu odfknout a nabrat druhý dech. Marně a bez šance. Sice se o víkendu nekonala žádná kontrola, ale “tetka od vedle” absenci aktuálních informací bere jako velmi vážný prohřešek a udělila mi výtku s výstrahou. Snad to nějak ve výčepu ustojím. Prckové se zakulacují jak jen je to dle jejich individuelních schopností a dispozic možné. Rozhodně žádná žebra u Bigi a Dely neuvidíte, ale ani Tori a Adélka už nejsou žádní nedonošení vyzáblíci. S Bigi to není při krmení vůbec jednoduché. Dere se za svým hlava nehlava a v bitvě o mlíko nezná sestru.  Dela se projevuje jako osamocená jednotka. Zatím co její “3◊” relaxují pospolu, ona si většinou lehne tak, aby jí nikdo nerušil a byla sama. Adélka spinká, kdy je to jen možné, takže jí musím občas k Laje přistrčit, aby neprošvihla kojení. Stačí totiž chvilka a není po těch čerpadlech co dalšího sát. Torinka, to je mazlíček. Ráda se k Laje jakkoliv a kdekoliv přitiskne a usne. No a Bigi, to je kapitola sama pro sebe. Chudinka, jak je velká a všude chce být, kromě narození první, tak si i jako první vyzkoušela setkání se žárlivou matkou. Laja pro přilepšení dostává nějakou tu dobrotu, a tak se jí při vylizování kelímku smetanového Pri..n   áčka připletla Bigina do ochranné zóny. Slyšel jsem divné zvuky, něco jako vrčení, ale netušil jsem, že by to mohla být Laja. Zkusila to jednou, potom podruhé a protože štěníci toho asi ještě moc neslyší, natož aby rozuměli mámině řeči, tak Laja po Bigině vyjela jako vyjíždí doposud po Laje její máma Káča. Bylo to ale Lajino “láskyplné” upozornění, bacha to je moje. Jak říkala “tetka od vedle, potkal se Bigi nenasyta s Lajou vychrtlíkem. Mimča se stále víc a víc pokouší zrychlit svůj pohyb po svém útulku a snaží se postavit na všechny čtyři. V tomto oboru je asi přeborník Torinka a Dela. Adélka na to nemá ještě tolik síly, zato Bigi má síly dost, ale je zase “moc” velká. Miminům se podařilo poprvé otevřít očička. Zatím jen tu a tam šmírují a určitě ještě nemají ani páru o tom co se kolem nich děje. Většinu času ale mají oči pro jistotu ještě zavřené. Zatím jsou mimča v pohodě a Laju nikterak zásadně neničí, ale už to začíná být pěkné klubko hadů. Jak víc a víc tuší a teď už snad i vidí máminy cecíky plné dobroty, tak se k ní snaží co nejrychleji dostat. Nebude dlouho trvat a už jim Laja v jejich příbytku nebude mít kam utéct. Všude jí najdou a pokud neuteče ven tak jí i dostanou. Při tom povídání o štěňatech jsem se zapoměl zmínit, jak se daří mamče Laje. I přes její těhotenské nechutenství a pokusy o vynucení si individuelního jídelníčku se Laje daří celkem dobře. Před krytím měla 14 kg, před porodem se vyšplhala na 16,8 kg a po dvou týdnech je na 14,8 kg. Snad je to tak OK.

 

Smečka u mobilní čerpací stanice.                Odpočinek, hlavně i pro Laju.

DSC_0034DSC_0035

 

Váhy a přírůstky :

Tori      –     677 g (+43)
Adélka –     550 g (+16) …. Aduš to pěkně odflákla, snad si dává jenom krátkodobý oddych
Bigi       –     915 g (+40)
Dela      –     772 g (+27) …. ani Dela se moc nepředvedla