Státní svátek a já stále kojím a s Lajou bojujeme o malinkou holčičku.  Její % přírůstky jsou docela OK, ale váhově nic moc. Ostatní mimča jsou celkem samostatná. Trochu pozadu je sice první a po ní třetí holka, ale určitě to zvládnou. Zato čtvrtá, to je buldozer, kterému slušně sekunduje i ta poslední.

Laja je úzkostlivá, občas si fňukne a malou fenečku si hlídá víc než ostatní a pořád si jí přenáší. Dokonce když jsem šli venčit, tak si jí vzala do tlamy a chtěla si ji vzít s sebou ven. K tomu mi dělá Laja trochu starosti, neboť kromě štěněcího mléka nic jiného nechce, snad i ona konečně zabere.

Kromě krmení a starání se o smečku mi přibyla další starost. Musím napéct, navařit, vybrat a vychladit dobré víno, uklidit a všechno znovu desinfikovat, protože se na dnešek ohlásila “ostrá” návštěva. Přijde “tetka od vedle” – Iveta Matušková. Asi hloubková kontrola.   Myslím, že Iveta je vystresovaná víc, než všichni ostatní dohromady, ale chápu a rozumím její nervozitě.